Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb v městě Brně

V  následujících měsících tohoto roku bude realizována veřejná zakázka Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v městě Brně: analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb. Zadavatelem výzkumu je Magistrát města Brna. Realizátorem výzkumu je CEPRES (Centrum praktických a evaluačních studií) při Katedře sociální politiky a sociálních práce Masarykovy univerzity.

Kontakt: Mgr. Iveta Zelenková, Ph.D. – manažerka projektu a výzkumná pracovnice, tel.: +420 549 498 549; e-mail: cepres.muni@gmail.com

O výzkumu:

Praktické východisko a koncept problému

Praktickým východiskem zpracování analýzy je dosažení zadavatelem formulovaného cíle zakázky. to znamená dosáhnout takového stavu informací a znalostí o sociálních potřebách cílových skupin, které umožní městu Brnu:

  • věcně argumentovat v diskusi s ostatními partnery při tvorbě 5. komunitního plánu sociálních služeb pro období 2017-2020;
  • v tomto období samostatně iniciovat, plánovat a síťovat sociální služby v městě Brně.

Tyto cíle chápeme jako “dvoj-jediné”, nikoliv však totožné. zatímco první cíl umožňuje v rámci komunitního plánování rozvinout koordinační funkci města Brna pro řešení vybraných sociálních problémů cílových skupin obyvatel města, druhý vede k posílení strategické role města Brna při formování vlastní lokální a regionální politiky sociálních služeb.

Praktický rámec zakázky je dále vymezen objektem analýzy, který zadavatel definuje pomocí pěti vybraných cílových skupin sociálních služeb ve městě:

  • senioři
  • děti, mládež a rodina
  • osoby se zdravotním postižením (osoby s tělesným postižením, osoby s mentálním postižením, kombinovaným postižením a poruchou autistického spektra, osoby se smyslovým postižením)
  • osoby s duševním onemocněním
  • další osoby ohrožené sociálním vyloučením 

Výběr cílových skupin je zajímavý a má přímý dopad na konceptualizaci problému analýzy potřeb. Objektem analýzy jsou určeny jednak cílové skupiny, které jsou dlouhodobě předmětem zájmu města Brna (senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby ohrožené sociálním vyloučením). Současné výzkumy ukazují, že jde obvykle o cílové skupiny s velmi provázanými sociálními potřebami, které lze standardními intervencemi bez propojení různých služeb a opatření uspokojovat poměrně obtížně. rozsah a náročnost sociálních potřeb těchto skupin zůstává proto stejný nebo se snižuje jen málo. Jednak zadavatel do objektu analýzy zahrnul cílové skupiny, u nichž lze v posledních letech předpokládat, že u partnerů komunitního plánování (poskytovatelů služeb, uživatelů, širší veřejnosti) dochází ke změně hodnocení významnosti cílových skupin a jejich sociálních problémů. Hodnocení potřebnosti některých cílových skupin se například může měnit v souvislosti s růstem zájmu o bezprostřední sociální prostředí uživatelů sociálních služeb nebo s růstem zájmu o participaci a spolupráci pečovatelů a neformálních pečovatelů klientů sociálních služeb (děti, osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním). V takto koncipovaném výběru cílových skupin musíme tedy předpokládat, že problém analýzy sociálních potřeb může zahrnovat jednak faktické změny problému cílových skupin, jednak změny v hodnocení významnosti sociálních potřeb různých skupin uživatelů a jednak změny faktického stavu uspokojování potřeb a změny hodnocení jejich významnosti současně, a to jak z hlediska poskytovatelů služeb, tak z hlediska samotných uživatelů a jejich neformálních pečovatelů.

Formulace výzkumných otázek

Pro dosažení praktického cíle zakázky byly formulovány následující okruhy poznávacích otázek. Odpovědi na tyto otázky budou tvořit základní výstupy studie pro všech pět uvedených cílových skupin. Formulace níže uvedených otázek vychází z konceptuálního rozlišení “pociťovaných sociálních potřeb” a “poptávky po sociálních službách”.

Ve shodě s autorem konceptu sociálních potřeb Jonathanem Bradshawem (1972, 1994) chápeme pociťované sociální potřeby jako přání nebo subjektivní představy potřeb, které mohou, ale také nemusí, být členy cílových skupin jasně vyjádřeny. Poptávky po sociálních službách chápeme jako specifický způsob jasného vyjádření sociální potřeby, který se projeví aktivní snahou o dosažení či o využívání určitých služeb. Původní koncept sociálních potřeb byl samotným autorem konkretizován a kriticky zhodnocen po více než dvaceti letech od svého zavedení. Svou typologii pociťovaných, vyjádřených, normativních a komparativních potřeb chápe jako spíše různé fáze procesu formulace sociálních potřeb a jejich zvládání v současné společnosti. Pokud chápeme poptávku po sociálních službách jako postupnou fázi procesu subjektivního uvědomování si svých potřeb v určitém sociálním prostředí, pak analýza potřeb uživatelů sociálních služeb a potřebnosti rozvoje těchto služeb musí při operacionalizaci výzkumných otázek vycházet z kombinace výše uvedených konceptů.

  1. První okruh otázek: Jaké jsou sociální potřeby, které pociťují členové vybraných cílových skupin? V čem členové cílových skupin pociťují zdroje svých problémů a potíží, které chtějí řešit? Jaké potřeby členů cílových skupin nabývají podle nich na významu? Jaké sociální potřeby chápou členové cílových skupin jako nové?
  2. Druhý okruh otázek: Jaké jsou cíle dosavadních intervencí sociálních služeb pro vybrané skupiny uživatelů? Jaké jsou základní činnosti poskytované v rámci jednotlivých sociálních služeb pro vybrané cílové skupiny? Jaké jsou kapacity poskytovatelů s ohledem na rozsah a náročnost sociálních služeb pro vybrané cílové skupiny?
  3. Třetí okruh otázek: Jaký je vztah mezi vyjadřovanými potřebami (poptávkami) a nabídkami stávajících sociálních služeb pro vybrané cílové skupiny? Jaké jsou důvody převisu poptávky nad nabídkou sociálních služeb? Jaké jsou důvody převisu nabídky nad poptávkou po sociálních službách u vybrané cílové skupiny? Jak jsou členové cílových skupin spokojeni s nabízenými službami? Jaké služby (pomoc) členům cílové skupiny doposud chybí?

Výstupy

  1. Charakteristika cílových skupin, identifikace deprivace uspokojení sociálních potřeb a zdrojů sociálních problémů.
  2. Analýza reálných cílů, základních činností a kapacit pro poskytování intervencí sociálních služeb podle cílových skupin.
  3. Analýza reálné potřebnosti sociálních služeb podle cílových skupin.
  4. Shrnutí a doporučení k dalšímu rozvoji sociálních služeb celkově a podle cílových skupin

Výběrový soubor, analytická jednotka, metody provedení výzkumu

Metodika výzkumných aktivit vychází jednak z uvedené konceptualizace problému analýzy potřeb  a určení potřebnosti dosavadních sociálních služeb ve městě Brně. Vedle toho však také vychází z objektivních finančních a časových podmínek plnění zakázky.

Ve vlastních výzkumných aktivitách zakázky budeme využívat dvou základních souborů respondentů. Jednak je to soubor uživatelů sociálních služeb dostupný u poskytovatelů služeb definovaných podle aktuálního katalogu sociálních služeb v městě Brně a jednak je to soubor poskytovatelů (organizací příspěvkových i dotačních) podle zařazení do téhož katalogu sociálních služeb. Z těchto základních souborů budou vybíráni respondenti pro jednotlivá terénní šetření podle odlišných kritérií. S využitím uvedených základních souborů respondentů připravíme tři typy terénních šetření:

  • Kvalitativní skupinové rozhovory “Identifikace sociálních potřeb uživatelů sociálních služeb” (viz výstup 1). Kvalitativní analýza významových kategorií, explorační výzkumná strategie. Kritérium výběru: aktivní přístup k využívání sociálních služeb.
  • Kvalitativní skupinové rozhovory “Identifikace reálných cílů aktivit a hodnocení kapacit pro realizaci intervencí sociálních služeb” (viz výstup 2). Kvalitativní analýza významových kategorií, explorační výzkumná strategie. Kritérium výběru: kompetentní reprezentanti poskytovaných služeb.
  • Kvantitativní dotazování “Spokojenost uživatelů s nabídkou sociálních služeb v městě Brně”. Dotazování všech identifikovaných uživatelů sociálních služeb s kvalifikovaným souhlasem dle aktuálního seznamu poskytovatelů.

Analytickými jednotkami analýzy potřeb jsou postoje a názory uživatelů případně potenciálních uživatelů sociálních služeb a struktury zajištění intervence jednotlivých sociálních služeb v poskytovatelských organizacích (programy sociálních služeb). Ve vybraných cílových skupinách budou definováni jako uživatelé sociálních služeb i neformální pečovatelé. půjde zejména o tyto cílové skupiny: děti, mládež a rodina, osoby se zdravotním postižení a osoby s duševním postižením.

Harmonogram prací

Základní poznávací aktivity zakázky tvoří expertíza ze současné odborné literatury, sekundární analýza administrativních dat a vlastní výzkumné činnosti spočívající v přípravě a provedení třech samostatných terénních šetření. Všechny tyto aktivity budou strukturovány podle jednotlivých cílových skupin, případně podskupin, jejichž restrukturace bude předem konzultována se zadavatelem.

září

  • Popis a charakteristika cílových skupin, tvorba expertízy
  • Analýza a technické zpracování administrativních dat o poskytovatelích sociálních služeb
  • příprava dotazníkového šetření
  • definice výběrových souborů

říjen

  • provedení dotazování
  • příprava focus group rozhovorů s poskytovateli a zahájení realizace
  • příprava focus group rozhovorů případně individuálních rozhovorů s uživateli a zahájení realizace

listopad

  • dokončení focus group rozhovorů
  • interpretace datových souborů

prosinec

  • odevzdání konečné verze závěrečné zprávy

Kontakt: Mgr. Iveta Zelenková, Ph.D. – manažerka projektu a výzkumná pracovnice, tel.: +420 549 498 549; e-mail: cepres.muni@gmail.com

Sociální služby na čas spojily Masarykovu univerzitu s městem Brnem

Ve čtvrtek 22. září 2016 proběhlo na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity setkání poskytovatelů sociálních služeb, pracovníků Magistrátu města Brna a akademických pracovníků univerzity. Cílem setkání bylo dojednat spolupráci při aplikovaném výzkumu „Analýza potřeb rozvoje sociálních služeb v městě Brně“. Zástupci magistrátu zdůraznili účel tohoto výzkumu, kterým není jen sběr informací pro komunitní plánování, ale i získání …

Zobrazit stránku »